Botičky ze zásady pořizujeme až v době, kdy dítě skutečně samostatně chodí. Měly by být prostorné a pohodlné, současně lehké s vhodnou oporou kotníku.
Pediatři a ortopedi se shodují na tom, že nejdravější chůze je naboso. Ne vždy k tomu však máme podmínky, a proto je obouvání v určitých situacích nutné. Oproti tomu v domácích podmínkách není potřeba dítě nazouvat do papučí, ale nechat jeho nožkám volnost a přirozený pohyb pro vývoj potřebných svalů.
Průzkumy ukázaly, že velké procento českých dětí školního věku má špatně vyvinutou nohu. Opět se zde potvrzuje tedy známý fakt a to, že lepší je problémům předcházet, než je následně řešit.
Jaké jsou tedy zásady pro zdravé obouvání našich dětí?
· Není vhodné nohu dopředu uměle tvarovat – řada bot obsahuje klenbu, která by měla bránit vzniku ploché nohy. Odborníci se však tomuto brání s odůvodněním, že klenba v botě je zbytečná, pasivně tvaruje nohu dítěte a tomu se pak vytvoří klenba nepřirozeně, což může vézt naopak k závažnějším problémům, přirozenou chůzí a posilováním chodidla se klenba sama vytvoří v takové míře, jak to noha potřebuje.
· Šikmý sklon podrážky a úzká špička – další nevhodné prvky, které se ve velké míře na dětské obuvi objevují, i když se bota často tváří, že máš špičku pro prsty dostatečně širokou, opak bývá pravdou, nevýhodou je, že do uzavřené boty na prsty nevidíme, a tak se spokojíme s pouhou vírou, že to musí být v pořádku. Důraz je kladen také na dostatečný nadměrek u dětských bot, kdy těsná obuv dítěti nepřirozeně deformuje prsty, nehleděna to, jak chůze v malých botách bolí. Náklon podrážky, kdy je pata výše, než špička nohy, také není vhodná, dítě pak nepřirozeně zatěžuje pouze přední část chodidla.
· Boty z druhé ruky – i když jsou často velmi drahé, není příliš doporučováno pořizovat dětem boty takzvaně z druhé ruky. Je to tím, že každá nová bota se tvaruje dle nohy dítěte a přizpůsobí se tak jeho chůzi. Druhé dítě už pak bude odkázáno na tvar boty svého předchozího uživatele, který však může být pro něj nevyhovující.
Špatně zvolená obuv může vést k problémům s klouby, páteří a bolestmi, které se nemusí projevit v dětském věku, ale až v dospělosti, velmi těžko se pak napravují a hledají příčiny vzniku těchto zdravotních problémů.