Důležitou otázkou při výběru vhodného stroje je samozřejmě, komu jej pořizujeme. Dítě na základní škole má logicky jiné potřeby než vysokoškolák.
Předpokládá se, že dítě školou povinné bude pracovat z 99% doma, a tak se není třeba přílišně omezovat velikostí, hmotností ani výdrží na baterii. 15,6 palce, tedy nejběžnější úhlopříčka, představuje zlatý střed mezi komfortem při práci a přenositelností v případě potřeby. Výhodou těchto modelů je obvykle velmi dobrý poměr cena/výkon.
V případě středoškoláka a vysokoškoláka bude velmi pravděpodobná potřeba nosit notebook přímo do vyučování. V tomto ohledu je vhodné volit modely s úhlopříčkou pod 15,6 palce. Často se setkáte s označením tenkých lehkých modelů jako „ultrabooky“, ale z dnešního pohledu jde již o přežitek z dob minulých a spíše marketingové označení. Jinými slovy, nemusí se jednat o „ultrabook“, aby byl kompaktní.
V obou případech platí, že nehledě na úhlopříčku by si měl dát kupující pozor na rozlišení displaye, tzn. nevolit modely s rozlišením nižším než 1920×1080 a ujistit se, že disponuje SSD diskem (nejjednodušším vodítkem je, že kapacita disku bude nižší než 1TB, např. 128GB nebo 256GB).
V minulosti platilo, že čím menší šasi, tím vyšší cena při nižším výkonu, ovšem dnes výkonnostně srovnatelné stroje, ať jsou kompaktní či nikoliv, pořídíte víceméně za stejný finanční obnos.
Kolik investovat?
Z pohledu výše investice je samozřejmě důležité se nejprve zamyslet, jak bude žák nebo student notebook využívat, a jak moc mu reálně pomůže nějaký výrazně dražší model. Tak jako je tomu u většiny zboží, silně se nedoporučuje vyhledávat podle nejnižší ceny, ale v optimálním případě investovat kolem 15 tisíc korun, což ve většině případů bude představovat zlatý střed bez zásadních kompromisů. Modely s cenovkou vyšší už obvykle z pohledu uživatele, který na něm vykonává standardní kancelářskou práci, nepřidávají výraznou praktickou hodnotu.
